Oto David Bermann se narodil 1.4.1897 v Novém Jičíně Albertu a Charlotte Bermannovým. Měl čtyři sourozence. Jako mladý muž bojoval v první světové válce v rakouské armádě a přišel o nohu v boji proti ruské armádě na rumunské frontě. Byl vyznamenán za statečnost a získal několik medailí, které možná během holocaustu jemu i jeho rodině zachránily život. Oženil se s Henriettou Zandbergovou (narozena 21.2.1899) a měli spolu dvě dcery: Katku (Miriam) (narozena 21.3.1927) a Ruth (narozena 6.1.1931).
Oto David Bermann was born on 1.4.1897 in Nový Jičín to Albert and Charlotte Bermann. He had four brothers and sisters. As a young man, he fought in the First World War in the Austrian army and lost a leg fighting against the Russian military on the Romanian front. He was cited for bravery and received some medals that might have saved his life and his family's lives in the Holocaust. He married Henriette Zandberg (born 21.2.1899) and they had 2 daughters: Katka (Miriam) (born 21.3.27) and Ruth (born 6.1.31).
Provozoval obchod s alkoholem, který vedl ze svého domu v Novém Jičíně a prodával své výrobky z povozu po okolních vesnicích. V roce 1942 byla jeho rodina poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde přežili až do konce války. V roce 1949 rodina emigrovala do nového státu Izrael a Oto založil malou restauraci v Tel Avivu. V roce 1960 se Oto a Henrietta přestěhovali do kibucu Kfar Hamacabi, kde jejich dcera Katka žila a kde žili až do konce života. Oto pracoval jako řidič v kibucu (zemřel 3.5.1978) a Henrietta jako švadlena (zemřela 26.5.1989). Co se týká jejich dcer, Katka měla dva syny - Arie Meisel a Tal Medan, zatímco Ruth měla syna - Gada Sheaffera a dceru - Michal Spronz. Katka zemřela 28.8.2015, Ruth 30.6.2008.
He had an alcohol business which he operated from his house in Nový Jičín and sold his products off a wagon in the surrounding rural area. In 1942 the family was sent to the Terezín concentration camp and they survived there until the end of the war. In 1949 the family immigrated to the new state of Israel and Otto started a small restaurant in Tel-Aviv. In 1960 Otto and Henriette moved to kibbutz Kfar Hamacabi, where their daughter Katka lived and they lived there until the end of their lives, Otto serving as a driver in the kibbutz (died 3.5.1978) and Henriette as a seamstress (died 26.5.1989). Their daughters, Katka had 2 boys - Arie Meisel and Tal Medan while Ruth had a son - Gad Sheaffer and a daughter - Michal Spronz. Katka passed away on 28.8.2015 and Ruth on 30.6.2008.
V roce 2024 byl proveden rozsáhlý historický výzkum židovských rodin ve Vítkově u Opavy, které se staly obětí holocaustu. Přežili jen dva chlapci, které pomohl zachránit sir Nicholas Winton. Na rodinných fotografiích byly identifikovány tváře Bermannovy rodiny. Bylo zjištěno, že obě rodiny měly velmi těsný vztah. Byl nalezen dopis, který po válce psal přeživším chlapcům do Anglie.
In 2024, extensive historical research was carried out on Jewish families in Vítkov near Opava who were victims of the Holocaust. Only two boys survived. It was Sir Nicholas Winton who helped rescue their lives. In family photographs the Bermann family faces have been identified. It was found that the two families had a very close relationship. After the war, a letter Ota Bermann wrote to the surviving boys in England was found.
Od Vašeho přítele
Vrátili jsme se po 31 měsících v koncentračním táboře Terezín. V neděli jsme byli ve Vítkově, abychom zjistili, jestli se někomu z vaší rodiny podařilo vrátit zpět. Bohužel se tak nestalo. Paní Gebauer tento dopis pečlivě ukrývala. Hned při první příležitosti jsme se jali poslat vám toto smutné psaní.
Vaši drazí rodiče byli deportováni přímo do Polska 26. února 1943. Vaše prababička a dědeček zemřeli v Terezíně. Babička Steinerová a strýc Wilke byli odtamtud převezeni do Polska. Dosud se odtamtud nikdo nevrátil a už není naděje, že by tam ještě našli někoho živého.
Nám samotným se jen zázrakem podařilo zůstat naživu, ačkoli jsme byli zlomeni, fyzicky i na duši. Doufáme, že se z toho dostaneme. Strašně rádi bychom od vás zaznamenali aspoň nějakou známku života a třeba se s vámi tady mohli pozdravit, byť by to bylo jen proto, abychom vám předali zpět váš domov, který je nyní prázdný, kromě správce.
Bylo by dobré, kdybyste sem někdo mohl přijet. Společně s vámi truchlíme nad ztrátou vašich milovaných a doufáme, že nadejde doba, kdy se všechny naše rány zacelí.
Váš Ota Bermann
From your Friend
We have returned after 31 months in the concentration camp at Terezín. We were at Vítkov on Sunday in order to see whether any of your family had managed to get back. Unfortunately, this was not the case. Mrs. Gekaner had this letter in safe keeping. We are taking the first opportunity to send you this sad missive.
Your dear parents were deported directly to Poland on the 26th February 1943. Your great-grandmother and grandfather died at Terezín. Grandfather Steiner and Uncle Willke were moved from there to Poland. Up to date, no one has returned from there and there is no hope of finding anyone alive there.
We ourselves were miraculously kept alive, though broken, physically and spiritually, we hope to pull ourselves together again. We should be happy to receive a sign of life from you very soon, and perhaps be able to greet you here, even if only with a view of handing you back your home, which is at the moment empty except for a housekeeper.
It would be useful if somebody came here. We mourn with you for all your loved ones and hope that the time will come when all our wounds will be healed.
Yours, Ota Bermann
Tento dopis obdrželi chlapci v roce 1946 prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže. Od tohoto okamžiku se rodiny neviděly 82 let. Dne 9. září 2024 byla na domě v Novém Jičíně odhalena vnoučaty Oty Bermanna za účasti předsedy spolku CEBENA – cesta bezmoci a naděje,z.s. Vladimíra Nevluda pamětní deska. Dne 10. září se obě rodiny poprvé setkaly po 82. letech v ostravské kavárně. Tento životopis vytvořili ve spolupráci vnuk Oty Bermanna Gad Sheaffer a opavský badatel Vladimír Nevlud. Odhalení pamětní desky i setkání dvou rodin se uskutečnilo v rámci projektu „Nikdo by neměl být zapomenut aneb příběh Wintonova dítěte ze Slezska“, jehož autorem je Vladimír Nevlud.
The boys received this letter in 1946 through the International Red Cross. The families have not seen each other for 82 years. On September 9, 2024, a commemorative plaque on the house in Nový Jičín was unveiled by the grandchildren of Ota Bermann with the participation of the Chairman of the association CEBENA - the way of helplessness and hope, z.s. Vladimír Nevlud. On 10 September, the two families met for the first time after 82 years in a café in Ostrava. This biography was created in cooperation between Ota Bermann's grandson Gad Sheaffer and the researcher from Opava, Vladimír Nevlud. The unveiling of the memorial plaque and the meeting of the two families came true owing to the project "Nobody must be forgotten or the story of Winton's child from Silesia", which was created by Vladimír Nevlud.
